Zaječice - Křivá Ves - Dubiny - Lojovice

Sobotní odpoledne 30.4.2016

Je nádherně. Studeno konečně odešlo na kutě a je tu krásné čarodějnické odpoledne. Jsem celá netrpělivá, už abychom vyrazili a podívali se do Křivé Vsi na Velkopopovicku. Ani nevím, co mě tam tak táhne. Dokonce jsem Lucku Šafářovou nechala bez dozoru se Samantou Stosur a po prvním setu, bohužel prohraném, jsem už byla připravena, baťůžek zabalen a hurá - jde se ven (a mimochodem, Lucka zvládla vyhrát Prag Open i bez mého fandění :). Auto jsme tentokrát nechali na konci vsi Zaječice, na takovém plácku u rybníka u odbočky do vsi Kovářovice. 

mapka (kuk sem)

Vydali jsme se štěrkovou cestou doleva, tou jsme pak vystoupali mezi rozpalcelovanými pozemky a došli do ulice Pod Chytárnou. Tu jsme v zápětí opustili a dali se loukou napříč k lesu. Našli jsme si intuitivně pěšinku a pak lesní cestičku, kterou jsme sestoupali dolů k louce. Zde jsme se napojili na červenou turistickou trasu a pokračovali po ní až k rozcestí Dub. Do mapky jsme se dívat nepotřebovali, cestu jsme měli v paměti od minulých výletů. Tady to znám a poznávám to dokonce už i já.

Přešli jsme můstek nad Křivoveským potokem. U potoka jsou vidět sem tam trsy krásně žlutých blatouchů. V tomto jarním období je ještě dobře vidět, jak se cestička potoka klikatí a voda si pomalu  teče dál a dál, tuším až do Sázavy.

A najednou jsme na rozcestí Dub a před námi se otevírá prostor sluncem zalitý. To svítí kvetoucí pampelišky. Když jsem tady byla sama před deseti dny, byla  louka ještě zelená, jen sem tam něco žlutého a dnes ... jéé to je ale krása. V takovém čistém prostředí, to si musím sem dojít s košíčkem natrhat pár květů a zkusit uvařit aspoň skleničku pampeliškového medu. Ještě jsem ho nikdy nedělala, ale teď když je na to čas, měla by být i chuť, že ? Váhám však, smí se to vůbec ? Určitě je ta louka něčí. Tak nevím nevím...

Rozcestí není nijak značené, což je pro mě fatální. Nejsem tu však sama, a tak hned dostávám ponaučení, kam jednotlivé cesty vedou. To je přece jasné, ne? Cesta vlevo vede do Křivé Vsi, cesta vpravo do Lojovic a malinké vísky Krámský. Na rozcestí je lavička pro odpočinek, značka cyklostezky č. 0028 i dopravní značení, že cesta vlevo je slepá. Ptám se, proč někoho nenapadne tam dát cedulku, že cesta vlevo vede do Křivé Vsi? Ne každý chodí s mapou nebo jezdí s navigací. Napadá mě jediné vysvětlení, místní mají rádi klid a nestojí o to, aby se jim tam couraly davy. Já se tam ale dostat chci!


Hned vlevo za rozcestím je smírčí kříž (založen LP 1910). Křivá Ves je malá osada, posazena v údolí Křivoveského potoka, nad ní se rozprostírají louky, remízky a lesíky Dubin, Lojovic a Zaječic. Je tu pár hodně starých stavení, některá jsou už opravená, jiná si zachovávají stále kouzlo starých časů. Jedno ze stavení je na mapě označeno jako 300 let starý špejchar, ale nevím, které z nich to je. Byla sobota odpoledne, a tak majitelé byli většinou doma, bylo mi trapné tam postávat a fotit jejich domky, nejraději bych je vyfotila ze všech možných úhlů pohledů :).

Ha - kovboj na koni a dovolil mi foto. Stoupáme nahoru a tam se dostáváme do úzkých, ocitli jsme se vlastně ve dvoře malé farmy a cesta dál je zahrazena. Mladá paní farmářka se svou malou holčičkou jsou  moc sympatické a bez okolků a s úsměvem nás pouštějí dál. Takhle si tu bydlí na úplné samotě.

Stoupáme tedy dál po cestičce, vpravo máme lesík a vlevo krásné pohledy na roztroušená stavení Křivé Vsi. Dole je rybník, tam ale právě probíhaly nějaké úpravy, z dálky jsme viděli bagřík, nemělo smysl tam zacházet, nechali jsme to na jindy.

Poslední větší stoupání a jsme nahoře, kde jsou kolem samé pastviny. A krásné koně. Jeden z nich, jak nás spatřil, tak skoro klusem přišel k ohradě a nechal se pohladit. Já se trošku bála, ale nakonec i já neodolala a  zvládla ho pohladit, byť jen chvililinku. Výhledy odsud jsou skutečně nádherné, manžel dokonce úplně vzdadu na horizontu rozpoznává věž konopišťského zámku. No já tedy moc ne, ale budu mu věřit.

Napravo máme husté remízky, obývané nejspíš bažanty. Náš vlčák zavětřil, nechtěli jsme je zbytečně rušit a pokračovali jsme svižně dál. Vlevo dole jsme už věděli, že je Křivský Mlýn a nad námi za remízky Dubiny. Remízky skončily a my se ocitli na kraji vsi Dubiny, kousíček ještě po louce a pak už jsme byli na asfaltové cestě. Minuli jsme kapličku, obdivovali štít domku z roku 1901, zahrádky i předzahrádky. Vcelku pěkná víska ty Dubiny.

Už kvetou azalky? Divím se, protože u nás v zahradách jsem je ještě kvést neviděla, asi jim je tady moc dobře. A hle-co to tady vidím za ceduli u jednoho domu? Soukromá botanická zahrada? Není přístupná veřejnosti, ale po mailové nebo telefonické dohodě si lze zahradu prohlídnout. Fajn, dobrý tip na některé jarní odpoledne.

Obkroužili jsme Dubiny skoro kolem dokola a nyní jsme mířili po silnici k Lojovicím. Dnes se tedy lesem vlastně moc nejde :). Zdejší cesta i okolí už není pro mě neznámou. Šla jsem tudy sama nedávno při obhlídce okolí Lojovic.

Fotím si pohled na Lojovice ze silnice od Dubin, abych si jej vryla do paměti. A už jsme na křižovatce u kapličky sv. J. Nepomuckého. A vedle opět pohled na  pastviny a cvičiště pro koně.

Před lojovickým zámkem uhýbáme doprava a jdeme stále poměrně prudce dolů po asfaltové cestě. Po levé straně máme jako na dlani lojovická stavení, po pravé - jak jinak - opět pastviny a pasoucí se koně.

Cesta dolů vede na to "moje" neoznačené rozcestí u Dubu a před námi na horizontu vidíme domek na konci Zaječic a tam se chceme dostat. Takže teď už je to jednoduché, jdeme stále po červené, po levé straně míjíme Chaloupecký rybník a za chviličku jsme na rozcestí.

Z červené cesty už neuhýbáme, jdeme pořád za nosem až do Zaječic. Na návsi v Zaječicích jsem už jako doma, takže vím, že k autu musíme po silnici na Kovářovice. Rozcestníky na návsi v Zaječicích mi připomenou odkud a kam :)

A je tu konec výletu. Dnešní toulky byly spíše po okrajích obcí Velkopopovicka  nežli lesem Velkopopovického parku.  Řekla bych, že tato trasa je ideální pro  jaro nebo podzim, jde se pastvinami, loukami, listnatými lesíky a za slunečného počasí je to nádhera. Horší to je v horkém létě, to je pro chůzi touto krajinou otevřeného prostoru příliš a slunko pálí až moc.