Památník Karla Čapka

Sobotní odpoledne 15.4.2017


Zcela náhodně se mi v naší čerčanské knihovně dostala do ruky knížka Olgy Scheinpflugové, Český román. A rázem se mé všechny aktivity scvrkly až na jedinou, na četbu. Polapila mě ta meziválečná próza! Čtu, ani nedutám, jsem Olžiným a Karlovým životem natolik naočkována, že se stůj co stůj musím vypravit do Staré Huti u Dobříše, Na Strž.  Říkám si, člověče, MUSÍŠ tam pobýt aspoň hodinku a nechat se okouzlit krajinou, kterou oni oba tak milovali. 


Jsem jak posedlá tím záměrem, a tak taťka, aby měl už konečně ode mně pokoj, zapřahá ve velikonoční sobotní odpoledne vůz a veze mamku do Čapkovic "krajiny ze sna". Počasí sice nic moc, dokázala bych si představit výlet za příznivějších dubnových teplot, ale já už déle čekat nechci. Jsem prostě zase zvědavá a nedočkavá ženská :).   mapka (kuk sem)

Bedrč - Petroupim - povodím Okrouhlického potoka

Páteční odpoledne 14.4.2017


Výlety do bezprostředního okolí Benešova jsem doposud poněkud opomíjela. A dlužno říci, že neprávem.

V krajině na SV od Benešova se to zrovna  nehemží značenými  turistickými trasami. Je zde pouze jedna červená TS vedoucí z Benešova do Kozmic, ale turistický okruh touto krajinou vhodný pro jarní odpoledne se tu nenajde. A tak jsme, ostatně jako vždy, kombinovali turistickou značenou stezku s polními a lesními cestami. A vyplatilo se.

Objevili jsme zde krásné stezky lesem, mezi poli, u potoků a seznámili jsme se i se dvěma obcemi, Bedrči a Petroupimi.


Soběhrdy-Phov-Mezihoří

Nedělní odpoledne 2.4.2017


No prosím, a pak že mi ty narcisky nikdy nevykvetou !!!

Jaro se o tomto víkendu skutečně už nedalo přehlédnout. Udeřilo doprovázeno slunkem a modrou oblohou v plné síle svých vůní, pučení a bzučení. Každý příchod jara vnímám jako zázrak, uchvacuje mě ta neúnavná schopnost přírody rodit nové a neposkvrněné. Vlévá i v nás každým rokem naději v čistotu žití a bytí. Vyzývá i nás něco nového, krásného a dobrého vytvářet. Podaří se nám ?

Jako správní majitele zahrady (schválně nepíšu "zahradkáři", protože k tomu mám já osobně ještě hodně daleko) jsme věnovali pár prosluněných víkendových hodin úklidu, sázení, hrabání a vertikutaci . Zbytek už ale patřil té trošce lenošení na houpačce a krátké vycházce do našeho krásného okolí. Minulé jaro jsem prvně navštívila  Farmapark v Soběhrdech a pamatuji se na krásné výhledy na okolní vrchy a uvnitř nich schované dvě malé vísky, jedna s takovým těžce vyslovitelným názvem Phov a druhá s výstižným názvem Mezihoří. Tak jsme zamířili na vycházku právě tam a bylo vskutku z čeho se radovat a co obdivovat.



mapka (kuk sem)