Zaječice - Křivá Ves - Dubiny - Lojovice

Sobotní odpoledne 30.4.2016

Je nádherně. Studeno konečně odešlo na kutě a je tu krásné čarodějnické odpoledne. Jsem celá netrpělivá, už abychom vyrazili a podívali se do Křivé Vsi na Velkopopovicku. Ani nevím, co mě tam tak táhne. Dokonce jsem Lucku Šafářovou nechala bez dozoru se Samantou Stosur a po prvním setu, bohužel prohraném, jsem už byla připravena, baťůžek zabalen a hurá - jde se ven (a mimochodem, Lucka zvládla vyhrát Prag Open i bez mého fandění :). Auto jsme tentokrát nechali na konci vsi Zaječice, na takovém plácku u rybníka u odbočky do vsi Kovářovice. 

mapka (kuk sem)

Pyšely - Křivský Mlýn - Zaječice

Sobotní odpoledne 16.4.2016

Na další výlet do Velkopopovického přírodního parku jsme  si museli počkat o něco déle než jsme si původně mysleli. Minulý víkend totiž počasí výletům moc nepřálo, a tak jsme se motali kolem domu a zahrady. Dnes už jsme ale na nic nečekali, ačkoli je počasí zase všelijaké. Aspoň tak moci prověřit tu nejvhodnější lesní cestu z Pyšel ke Křivskému Mlýnu. Kdyby se nám to povedlo, tak to budu spokojena. Po obědě se tedy vyjelo zase do Pyšel, tentokrát už jsme se vybavili lepší mapkou, foťák jsem taky dobila a zkontrolovala. Jenže už cestou začalo dost hustě pršet. Zaparkovali jsme proto o něco blíže k lesu, průchod Pyšely je dnes za deště přece zbytečný. Smutně jsem vytáhla z kufru auta deštník a šlo se.

mapka (kuk sem)

Čerčany-Vysoká Lhota-Pyšely

Úterní odpoledne 12.4.2016

Dnes jsem se vypravila na jarní procházku známými cestičkami přes Vysokou Lhotu, pak pyšelským lesem kolem golfu až k pyšelské sokolovně. Na zpáteční cestu jsem zvolila autobus.

Procházka je pohodová. Jde se částečně i značenými trasami. Já kličkuji tak trochu mezi nima. Poslední dobou mám dojem, že jdu stále značenými cestami, nikoli však svazem turistů, ale koňmi. Aspoň tak vím, že vybranou cestou v pohodě projdu a nenarazím na neprobádaná křoviska :)

(kuk sem)





No nevím... dle mého krokoměru bylo kilometrů méně. Že bych ho měla po nějakou dobu špatně připnut (: 

Zbořený Kostelec u Týnce n. Sázavou

Páteční odpoledne 8.4.2016

Počasí dnes nic moc, prostě dubnové "za kamna vlezem". Jenže mě se nějak doma za kamnama dnes být nechce. Co takhle zajet do Týnce n/S na hřbitov, poklídit náhrobek, dát kytičku, zapálit svíčičku a pak se uvidí, zda se procházet nebo ne. S takovým plánem vyjíždím z domova. A musím říct, že se mi odpoledne vcelku vyvedlo. Procházku jsem nasměrovala do Zbořeného Kostelce (kuk sem), který byl ještě před několika léty pro naši rodinu  druhým domovem. Zavítat sem, to znamená oživit krásné vzpomínky, kdy děti vyrůstaly, dospívaly až dorostly :). 

Zbořený Kostelec je součástí Týnce nad Sázavou, leží na pravém i levém břehu Sázavy a obě části od minulého roku spojuje nová lávka, která slouží jen pěším a cyklistům kuk sem

Mapka (kuk sem)

Soběhrdy - Farmapark

Středeční odpoledne 6.4.2016

Slibovala jsem si, že když bude hezčí počasí, tak se sama vypravím do Soběhrd a prohlídnu si nově zřízený Farmapark (kuk sem). Včera se mi to nepovedlo, na cestě se objevila nově objížďka a signalizace na panelu auta o zásobě paliva byla poněkud zneklidňující, a tak jsem to raději otočila k pumpě a návštěvu Farmaparku jsem přesunula. Představa, že tam někde v kopcích budu čekat na vysvobození manželem, mě od risku ihned odradila. A hnedka dnešek se hodí pro takovou vycházku stejně ideálně jako včerejšek. Sice už byly se sluníčkem i mraky, ale bylo teplo. To byl stav, když jsem vyjížděla, jenže když jsem přijela k parku, tak se objevilo  takové velké mračisko nad celým areálem, že i drobně pršet začalo. Inu, dubnové počasí. Říkám si, co mě to včera i dnes provázejí za schválnosti. Já tam nemám jít nebo co ... ?

 mapka (kuk sem)

Dosti filozofování, jasně že jsem tam šla, nejsem přece pověrčivá a vzdávat se nemíním. Koupila jsem si v pokladně u milého staršího pána vstupenku, plánek mi slíbil dodat později, protože akorát u mě zásoba došla a další musí obstarat (že by další signál :)?).

Pyšely-Dubiny-Křivský Mlýn

Nedělní odpoledne 3.4.2016

Jarní slunečné odpoledne s teplotou kolem 17 oC přímo vybízí vyrazit do přírody. Rozhodli jsme se opustit na nějaký čas lesy v okolí Krásné Hory na Vranovsku a vydali jsme se prozkoumávat lesní cesty Přírodního parku Velkopopovicko. Před pár léty jsme už tam byli, pár krásných momentek mi v paměti nadobro zůstalo, ale jsou to jen momentky. Máme teď období systematičtějšího pročesávání lesů a Velpopopovicko rozhodně stojí za to. A že jsme se cestou vůbec, ale vůbec nenudili a že jsme se parádně ucaprtali výstupy a sestupy, tak na to nezapomeneme. Velkopopovické "sjezdovce hahnenkamm" - tak té se příště věru obloukem vyhneme :)

mapka (kuk sem)