Laby - Zlatodůl Roudný

Nedělní odpoledne 18.6.2017

Netušila jsem, že v našem okolí se ještě poměrně nedávno těžilo zlato, proto naučná stezka Zlatodůl Roudný, uvedená v materiálech infocentra ve Vlašimi, nás zaujala natolik, že jsme si ji vybrali pro výlet na dnešní odpoledne. A protože je poměrně krátká (4,5 km), tak jsme si k ní přibrali ještě kousek okolí a  start jsme situovali do vesnice s názvem pro naši rodinu příznačným - Laby. 


mapka (kuk sem)









Neveklov - Neštětická hora - Chvojínek

Sobotní odpoledne 17.6.2017


Po včerejší bouřce se citelně ochladilo, mraky temné, vítr fučí jak o život, tak to asi bude sobota ve znamení domácího lenošení. Odpoledne se však začínají mraky trhat a prosvítá i slunce.
Z vyhlídek u Přestavlk při dobré viditelnosti máme krásný výhled na zalesněnou kopuli Neštětické hory.

Vždy si pak říkáme, že jsme ji ještě nepokořili. Jenže okružní trasa by vedla většinou mezi poli, tudíž v době parného léta je taková vycházka pro nás už nevhodná a zbytečně únavná, no a k tomu výšlap na tu horu :). Dnešní počasí by ale pro tento okruh mohlo být docela dobré. A tak se šlo. Startem i cílem naší okružní     trasy byl Neveklov.     
                                                                             




Miličín - Kalvárie - Třetužel - H. Borek

Sobotní odpoledne 10.6.2017


Zachtělo se nám do středu České Sibiře, do Miličína a okolí. Vyhlídli jsme si pěknou trasu, vedoucí částečně po NS Čeňka Krauptnera a dále po zelené a modré TZ a nakonec došlo i na polní, turisticky neznačenou cestu. Potkáváme cestou všelico, obrovské bílé talíře kvetoucího černého bezu, něžné šípkové růžičky, trávu vysokou, trávu již posečenou, trávu již v balíkách zabalenou. Zažíváme taky všelico. Hopsá před námi na cestě nerušeně zajíček. Ztrácí se nám modrá TZ, tudíž hledáme, kroužíme a nevzdáváme se; ale je tam - v takové houštině, jedna jediná, nikam dále nepokračující. Pak se zase dereme do kopce ve vysoké trávě a lebedě okrajem pole řepky, kolem bzučí hmyz všeho druhu, já kejchám a nadávám, ale dřu vpřed. To jsou prostě naše zážitky a jsme za ně nakonec rádi. No jo, léto už se blíží !!!











Vlašim - zámeckým parkem

Páteční odpoledne 9.6.2017


Nebyli-li jste ještě ve staré části Vlašimi a v Zámeckém parku (více zde), pak skutečně přicházíte o mnoho krásných zážitků. To mohu stoprocentně odpřísáhnout. Projíždět totiž ve stresu rušnou křižovatkou, dostavit se na "důležitou" pracovní schůzku, a pak rychle prchat z místa jednání zpět do své kanceláře, tak to jsem si přece nemohla myslet, že jsem ve Vlašimi už byla !!! Dneškem je vše napraveno. Vlašimí a zámeckým parkem jsem doslova okouzlena. A co teprve ta  sladká tečka na závěr, předobrý hruškový dort a kapučíno v rodinné cukrárně na Žižkově nám.

Ztracenka - Mrač - podél Benešovského potoka

Sobotní odpoledne 6.5.2017

Jednou z oblíbených procházek v našem okolí je okružní trasa osadou Ztracená stopa do Mrače a zpět do Čerčan podél Benešovského potoka. Nejvhodnější čas pro procházku chatovou osadou je doba mimo víkendy nebo dovolené, to je tady úžasný klid. Dnes je sobota, ticho a klid neočekáváme, chatařská sezóna je v plném proudu. Ale povedlo se nám být nečekaně diváky u strhujících závodů místních  hasičů v Mráči. To jsou vám ale borci, kdo by to řekl.



Jablonná - zámecký park

Čtvrteční odpoledne 11.5.2017


Říkám si, je krásný májový všední den, parťáka k toulání lesem či opuštěnými cestičkami nemáš, tak nejvhodnější bude navštívit nějaký zámecký parčík, tam by se ti mohlo líbit. Prohlížím mapu,  má volba padá na Jablonnou (více zde). Předem si raději ověřuji, zda bude dnes park přístupný veřejností, přece jen to je od nás kousek cesty, tak ať nejedu zbytečně :).




Parádní je už cesta autem, sem tam les, sem tam kopeček, trochu zatáček a hodně pokocháníčka se okolním. Jak je ta krajina mezi Sázavou a Vltavou hezká !



Památník Karla Čapka

Sobotní odpoledne 15.4.2017


Zcela náhodně se mi v naší čerčanské knihovně dostala do ruky knížka Olgy Scheinpflugové, Český román. A rázem se mé všechny aktivity scvrkly až na jedinou, na četbu. Polapila mě ta meziválečná próza! Čtu, ani nedutám, jsem Olžiným a Karlovým životem natolik naočkována, že se stůj co stůj musím vypravit do Staré Huti u Dobříše, Na Strž.  Říkám si, člověče, MUSÍŠ tam pobýt aspoň hodinku a nechat se okouzlit krajinou, kterou oni oba tak milovali. 


Jsem jak posedlá tím záměrem, a tak taťka, aby měl už konečně ode mně pokoj, zapřahá ve velikonoční sobotní odpoledne vůz a veze mamku do Čapkovic "krajiny ze sna". Počasí sice nic moc, dokázala bych si představit výlet za příznivějších dubnových teplot, ale já už déle čekat nechci. Jsem prostě zase zvědavá a nedočkavá ženská :).   mapka (kuk sem)