Srpen až prosinec 2018
Jsem BABIČKOU !!!
Rázem se mé procházky zpestřily, a to jak o vybavení, tak o region. Kolo už pro mě není, ale kočárek s prvorozenou, úžasnou, jedinečnou vnučkou Viktorií zvládám. Trajdám si s radostí po Hostivaři. Vracím se na místa, která jsem již s kočárem prochodila křížem krážem před xxx-léty. Tehdy jsem také koukala na spokojeně spící robátko, tenkrát to byla ale moje malinká dcera a já byla máma. No nic, léta běží, ale co s nimi, jen ať si běží, vždyť je mi s nimi tak krásně.
Babí léto bylo letos přenádherné, dlouho jsem se mohla těšit z dlouhých prosluněných procházek. Chvilky odpočinku s posezením na lavičce v hostivařském lesoparku jsem si dopřávala ráda. Malá blaženě spala, babi se kochala a rozjímala a někdy i háčkovala a opakovaně si hrdě říkala, "Viki, to nám to spolu sluší, co ?"