Velké Popovice

Čtvrteční odpoledne 22.9.2016

Dnes jsem prožila krásné odpoledne ve Velkých Popovicích (kuk sem), v obci okresu Praha-východ. Víkendové toulání lesem Velkopopovicka mě navnadilo vydat se sem jen tak, projít se  ulicemi, parkem, prohlídnout si zajímavosti a památky, zastavit se v galerii a v kavárně. Slunko babího léta by mi mohlo dopřát pořídit si pěkné fotky a tak jsem vyrazila. V tom je ten důchod nádherný. Jsem zdravá, nic a nikam nemusím, podnikám vše jen a jen  když chci !!!

Zaparkovala jsem jako v neděli na parkovišti u Pivovaru. Moje první kroky směřovaly k obecnímu parku, lákal mě svou otevřeností a svým způsobem i velkolepostí. Byla jsem hodně překvapena. Je perfektně udržován, krásně položen pod vrchem Daleška u dvou rybníků, Klášterního a Farského a může se chlubit spoustou letitých vzácných stromů. Všude lavičky, dřevěné sochy, naučné tabule. Park Daleška byl zřízen nedávno, v roce 2014 v rámci Programu pro rozvoj venkova ČR. Park byl téměř liduprázdný, zahlídla jsem u lesa jen malou skupinku hrajících si děti s vychovatelkou (asi družina). Žádný hluk ani spěch, oáza klidu v centru obce.

      Klášterní rybník                                                                 Staleté stromy na hrázi rybníka                                                 Informační tabule

                                                                                                  Po pravé straně v parku Daleška

Prošla jsem pravou stranu parku a dostala jsem k jeho cípu v Sokolské ulici. Nahoře v korunách stromů jsem zahlédla, že sem prosvítá červené zdivo nějaké velké budovy. Byla jsem zvědavá, co to může být, cihlové stavby se mi líbí, a tak jsem park opustila a vydala se nahoru Sokolskou ulicí. Spatřila jsem přímo skvostnou budovu - Ateliér - Práce s kovy. Podle bzučících zvuků odhaduji, že se tam pracuje a určitě něco pěkného vytváří.

         V cípu parku Daleška                                                                   Sokolská ul                                                                        Ateliér - Práce s kovy            

Když už jsem byla nahoře vrchu Daleška, tak jsem pokračovala v obhlídce dál. Došla jsem k fotbalovému hřišti a k sokolovně. Budova Sokolovny má své kouzlo, je veliká a každá její strana je tak nějak jiná, dokonce bych neřekla, že k sobě patří a tvoří jeden celek. Líbí se mi, duch doby je stále zachován.

 
                 Sokolovna -levá strana                                                     Sokolovna- čelo                                                           Sokolovna - pravá strana

Podle mapy by na vrchu Daleška měly být ještě ruiny kaple sv. Prokopa. Trochu jsem to tu prošmejdila, ale nenašla jsem je, asi jsou trošku hlouběji v lese, tam se mi samotné samozřejmě nechtělo jít a tak jsem došla na hlavní cestu, Masarykovu ulici. Růžového domku s cukrárnou jsem si všimla už v neděli a dnes byl tak akorát čas dát si pauzu u čaje nebo kávy. To, co jsem uviděla uvnitř i ve venkovních prostorách dvorku, mi doslova vyrazilo dech. Najít něco tak útulného a po všech stránkách vkusného jsem  tady, ve středočeské obci, ani v těch nejodvážnějších představách neočekávala. Tak to je Posezení U Andělky. Kromě dobře fungující kavárny se majitelky snaží prostory využít i pro tématické expozice. Zrovna byla nahoře v podkroví výstava dobových hraček, dětských knížek, pokojíčku. Další chystají s tématikou šaty a šití (nebo tak něco).

                  Posezení U Andělky                                                                           Výstava v podkroví kavárny

Sedím u výborného cappuccina, nasávám atmosféru a pozoruji.  Je tu pár matek s dětmi, hrají si v dětském koutku, ten je stranou, vůbec nikdo nikoho neruší. Pak samotné větší  děti, co se tu zastaví ze školy na limču, zmrzku nebo na něco dobrého na zub. S úsměvem jsem sledovala kluky, jak si koupili limču a pak se odebrali nahoru na pavlač a usedli do pohodlných křesel a tvářili se veleveledůležitě. Dívenka (asi dcera majitelky) si tu v poklidu dělá domácí úkol. A pozor, muži jsou tu také, ti ještě využívají zářijového slunka a sedí venku u kávy na pěkné zahrádce. Je tu tak příjemně, jsou tu časopisy, noviny, knížky, můžete si pročítat co je libo. Paráda, a pak že v malé obci se něco takového nemá šanci ujmout. Majitelkám moc fandím a odcházím s nadějí, že jim elán a nadšení vydrží.

Jak jsem měla takovou tu povznesenou náladu, tak jsem se zastavila ještě v Masarykově ul v Galerii a jen tak pro radost si koupila keramicky hrneček na čaj. Ať mi připomíná krásné odpoledne v Popovicích. Prošla jsem kolem kostela Panny Marie Sněžné, ráda bych se tam zastavila, ale to v Čechách nejde, kostely jsou mimo bohoslužby vždy uzamčené. Obhlídla jsem ještě školu, a pak takovou úzkou malebnou uličkou jsem došla dolů zase k parku.

 Před vraty kostela Panny Marie Sněžné                                      U kostela a školy                                                               Ulička k parku

Zbývala mi ještě levá strana parku, tak jsem se vydala dokončit obhlídku. Co je tu dřevěných sošek, jedno zvířátko milejší než druhé !

Moji procházku Popovicemi jsem ukončila u Pivovaru. Prostranství, budovy a celé pojetí se oproti minulým letům strašně moc vylepšilo. Turisté přijíždějí odevšad a myslím, že nejen pivem je tu uctívají. Dokonce i miniaturní pivovarský parčík tam zřídili a nechybí ani symbolická miniohrada s kůzlaty. Nahlídla jsem i do obchůdku, kde si turisté, zřejmě již unaveni prohlídkou pivovaru, dokupovali suvenýry. Já sama pivu neholduji, tak jsem jen okouněla :).

               Budovy pivovaru                                                     Velkopopovický Kozel                                                              Vstupní brána pivovaru

   Prostranství před pivovarem                                                 Miniohrada s kůzlaty                                                       V. Popovice- centrum turistických tra

Není ten důchod nádherný ? Poznávám spoustu krásných míst, učím se znovu rozpoznávat v přírodě vše, čím  mě obklopuje. Čísla, kódy, termíny, workshopy jsou již z mé mysli vytěsněny, nahradily je hodnoty mnohem trvalejší.