Janiny výlety: Plešivec, Olymp Brd

Neděle 16. 7. 2017

Vypadá, že dnešní den bude malovaný létem. Hurá do přírody. Vystrkujeme růžky z našeho okolí a míříme už dopoledne směrem na západ - do Brd. Vybrali jsme si výstup na horu Plešivec (654 m n.m), kterou spisovatel Karel Sezima nazval Olympem Brd. No, jsem zvědavá, zda bude na mě působit mysticky, tajemně a vznosně stejně tak, jak o ní mluví a píše řada jejích obdivovatelů.

Horu lze "zdolat" výstupem z několika různých míst. My jsme zvolili z našeho pohledu pro nás ten nejméně náročný, jak je o mě známo, prudké výstupy v horku mi nedělají dvakrát dobře :). Dojeli jsme do vsi Lhotka (trasa Zdice-Lochovice-Lhotka), auto zaparkovali u obchodu COOP, nasadili baťůžky se svačinou a zásobou pití a vzhůru k výškám ....

mapka (kuk sem)

V nedělní dopoledne je ve vsi ticho jako v kostele. Rozhlížíme se, a soudě podle upravených domů i veřejných prostranství se zde žije asi hezky a přátelsky. Brzo najdeme na návsi rozcestník turistických tras, volíme žlutou TZ směrem k Plešiveckému jezírku. Míjíme Hospodu "U Hejduků", skromnou budovu Obecního úřadu a pokračujeme po asfaltce mírně nahoru směrem ke hřišti TJ Lhotka. Cesta "za humny vsi" není vůbec nudná, poskytuje krásné výhledy do širého okolí.

ze Lhotky po žluté TZ směrem k Plešiveckému (Smaragdovému) jezírku

Za hřištěm vstupujeme po lesní cestě do blahodárného stínu lesa. To je paráda. Po chvilce chůze lesní stezkou vidíme dole v prohlubni vodní hladinu, skrytou v lesním porostu. Tak toto je to legendou opředené Smaragdové jezírko. Prý se zde v jezírku ukrývá hadí královna, zjevuje se jako mladá panna se smaragdovýma očima a naříká a kdo ji spatří nebo zaslechne její štkaní, tomu přinese neštěstí. Uff, my slyšeli nějaké zvuky, ty se naštěstí nenesly od jezírka. Ale zda to byl skřehot lesního ptáka či nějakého zvířete, to jsme nerozpoznali. Ach, ty moje chabé vědomosti z přírodovědy !

ke Smaragdovému (Plešiveckému) jezírku (450 m n.m)

Za jezírkem jsme opustili žlutou TZ a přestoupili na zelenou TZ, která nás brzy navedla na paseku s pěšinou do prudkého kopce. Tak tady se můj dech a nožky malinko odmítaly podřídit mé silné vůli, ale stačilo odložit baťůžek na manželovy záda, chvilku spočinout na "kmeňu-peňu" a dodat tělu tekutinu (vodu) a zase se jelo na plný plyn. Pak už jsme se dostali k rozcestníku "Nad jezírkem" a na vrchol Plešivce to už byla brnkačka.

Před vrcholem hory jsme se připojili na NS Z Jinec na Olymp Brd (11. zastavení)

Když jsem došli na konec lesní stezky, ocitli jsme se u vyhlídky Čertova kazatelna. Přede mnou se rozprostřel nádherný, uklidňující a blahodárný rozhled na celou okolní brdskou krajinu. Pohled dolů pod nohy na prudký skalnatý sraz a propast mi naopak naháněl strach a hrůzu. Ty dva protichůdné pocity mně tak či onak zcela pohltily a dojímaly. V tom je ta mystičnost a tajemnost hory Plešivec? Pro mě tedy rozhodně ano.

Ačkoli jsme cestou nepotkali lidskou duši, tak na Plešivci jsme sami rozhodně nebyli. Překvapilo nás to a vlastně se jen potvrdilo, jaké oblibě se Plešivec těší a kolika různými způsoby je možno sem vystoupat. A ještě nutno dodat, že všichni, co jsme se tam současně sešli, a to včetně dětí a psů, jsme se chovali na jedničku.

Na Olympu Brd, na hoře Plešivec ( 654 m n.m)

Nyní jsme se vydali po červené TZ k Hradišti Plešivec, jednomu z největších keltských hradišť v Čechách. Všude v lese kolem dokola plno kamenů, balvanů a šutrů. Za chvíli jsme byli u vyhlídky Fabiánová zahrádka. A Fabián, vládce brdských lesů, nám nadělil. Dopřál nám zcela nevšední zážitek, a to spatřit kotrč. Kotrč, tu houbu hub, kterou můj manžel vyhlíží beznadějně, jen co vstoupí do jakéhokoli lesa. A tedˇ, je tady. No prosím, to asi ta magie. Nooo, nenechali jsme jej tam. Ani se nechce věřit, jak je ten "mozek" těžký. Ale taťka měl z toho úlovku tak velkou radost, že jej s úsměvem táhnul až k autu.

Hradiště Plešivec a Fabiánová zahrádka

Sestoupili jsme dolů k rozcestníku Plešivecký hřeben a pokračovali jsme lesem stále až k rozcestí Lhotka. Tady jsme odbočili doprava na žlutou TZ. A zase nás čekal nevšední zážitek, téměř až do Lhotky na nás koukají velké oči tisíců žlutých slunečnic.