Nespeky v předjaří


Pondělní odpoledne 27.2.2017

Pro rok 2017 máme doma stolní kalendář Místopis Posázaví, v němž je 8. týden věnován obci Nespeky. Jsou zde tři dobové fotografie z roku 1922, kdy se Nespeky stávaly vyhledávaným letoviskem Pražanů.  Obrázek s nadpisem Vily mě inspiruje, a tak mířím strávit dnešní odpoledne právě tam.



Nespeky má většina mých známých spojené s posezením u pivíčka, kofoly nebo kávičky na zahrádce Staré Hospody nebo hotelu Lauřím, a to bez ohledu na to, zda se zde zastavují při cyklovyjížďce, pěší vycházce nebo jako vodáci plavící se po Sázavě. U mě tomu není jinak, až na tu vodáckou zastávku, tato disciplína mě tak nějak minula. Zkrátka, Nespeky - to je jaro, léto, příp. pozdzim.  Byla jsem tu vůbec někdy na procházce v zimě ? Nevzpomínám si a ptám se -  proč ? 



 mapka (kuk sem) 







Výlet do Nespek se dnes pro mě stává vlastně výletem za architekturou letních domů začátku 20. století. Letní sídla a chaty jsou vystavěny na zcela rovinatých rozlehlých pozemcích mezi pravým břehem Sázavy a silnicí "stará benešovská". A mít dům nebo chatu ve Fragnerově ulicí, to se cenilo kdysi a myslím, že nyní to platí stejně tak.

Fragnerova ulice, to je stromová alej a nalevo i napravo za ploty, keři a stromy v zahradách jsou ukryté většinou nízkopodlažní,  na první pohled nenápadné stavby. Je tu ticho, všude poklizeno, čisto a klidno nejen dnes, ale i v sezóně mívám ten dojem. Atmosféru noblesního prvorepublikového lenošení vyšších společenských vrstev, pro mě známých pouze z filmů pro pamětníky, jsem nasávala při svých projížďkách na kole ještě mnohem dříve, než jsem se dozvěděla, že územní plán a několik domů zde navrhl známý architekt Prof. Jaroslav Fragner. Je to jen důkazem toho, jak nadčasový byl záměr tvůrce a je až s podivem, že následní majitele dokázali v průběhu času zachovat umírněnost a nepodlehli touze "zkrášlování letních obydlí".

Procházím dlouhou Fragnerovou ulicí a ačkoli by mi výhled na vilky měly usnadnit opadané listnaté stromy a živé ploty, tak jsem se ani dnes, v raném předjaří, nedočkala uceleného pohledu, který by se dal amatérem fotograficky dobře zachytit. Ač jsem zvědavá ženská, tak je mi žinantní nakukovat za ploty do obrovských zahrad a navíc je ještě fotit. Soukromí majitelů se snažím ctít. Něco přece jen nafotím a teď doma se objekty pokouším identifikovat.

Takže z Fragnerovy ulice je vidět vlastně zadní trakty vilek, téměř stejně oplocení (pletivo a kamenné pilíře), vzrostlou až přerostlou bujnou vegetaci. Přesto bych ale ráda identifikovala, která vilka je  Movila (JUDr Morák), která Orvila (p. Orlický) a kam si své hosty zvala tanečnice Milča Majerová a v neposlední řadě, jak vypadá vilka, kterou si pro sebe postavil sám pan architekt. Přiznávám, s identifikací těchto funcionalistických skvostů jsem měla problém a nebýt materiálů na internetu, tak bych je nerozšifrovala :)

  Fragnerova ulice                                                                             Letní dům prof. arch. Fragnera
                                                                    

         Letní dům Milči Mayerové                            Vstup do vily Orvila                                                           Vstup do vily Movila
                                                     
                                               
Zkouším, zda budu mít větší štěstí rozpoznat vilky z cesty přímo po břehu Sázavy, tedy z průčelí. Cesta po nedávném tání je již suchá a cítím se jako v parku. Po levé straně už zcela klidná Sázava, na protějším strmém břehu lutovské chaty a po pravé straně rozlehlé zahrady a vilky umístěné hodně daleko za plotem a schované za vzrotlou vegetací. 


Velmi skromným dojmem působí Fragnerův letní domek, rodinný letní dům samotného architekta Jaroslava Fragnera. A zjistila jsem, že akorát teď v lednu je 50. výročí od smrti tohoto významného tvůrce českého funkcionalismu. Kým byl ? - studentem ČVUT a poté AVU u prof. Gočára, po r. 1945 vedoucím AVU, tvůrce rekonstruovaného Karolína.  V Nespekách navrhnul regulační plán části obce při řece Sázavě. Jeho stavby odpovídají plně funkcionalismu: " hodnota stavby není v okázalosti, ale v jeho funkčnosti ".



Osobně mě nejvíc oslovuje letní dům Milči Mayerové (r. 1936) . Zda svou bílou omítkou a kontrastem dřevěných tyrkysových okenic a dveří, to nedokážu říct. Snad že připomíná středomořské stavby u moře ? Působí velmi skromně a ani se nechce věřit, že by se zde konaly letní dýchánky pražské umělecké bohémy. Ale nejen ty, prý se zde konaly i zahradní párty pro místní děti. Milča Mayerová, tanečnice a choreografka, prvním manželem byl právě arch. Fragner. Známá také z fotografické serie, kdy pro Nezvalovu abecedu ztvárnila různými pozicemi těla jednotlivá písmena.


Vila Movila ( r. 1933), jednoduše řečeno,  to jsou obdelníkové kostky s červenými prvky. Na rozdíl od sousední přízemní stavby domu Milči Mayerové, jsou tyto úzké obdelníkové kostky vytyčeny do výšky na jakýchsi pilotech. Patřila JUDr. Morákovi, vlastníkovi nespeckých pozemků a prvnímu, kdo si projekt letní vily v Nespekách u arch. Fragnera objednal.



Vila Orvila ( r. 1938), to je rozlehlá stavba, nelze ji na rozdíl od předchozích přehlédnout. Je patrová, postavena ze žulových kvádrů s  dřevěnými prvky. Po r. 1945 ji využívalo Ministerstvo zahraničních věcí jako rekreační středisko, nyní patří potomkům původních majitelů, tj. továrníka Orlického.

Procházka břehem Sázavy, rovnoběžně s Fragnerovou ulicí



Procházka Sokolskou ulicí, fotbalové a dětské hřiště, památník obětem války


Centrum  Nespek - Hotel Lauřím, Stará Hospoda



U ústí Modřanského potoka do Sázavy

 Na červené TZ a cyklostezce Ledce-Nespeky

 


Část obce - Patočiny a návrat do středu obce


Žádné komentáře:

Okomentovat