Jablonná - zámecký park

Čtvrteční odpoledne 11.5.2017


Říkám si, je krásný májový všední den, parťáka k toulání lesem či opuštěnými cestičkami nemáš, tak nejvhodnější bude navštívit nějaký zámecký parčík, tam by se ti mohlo líbit. Prohlížím mapu,  má volba padá na Jablonnou (více zde). Předem si raději ověřuji, zda bude dnes park přístupný veřejností, přece jen to je od nás kousek cesty, tak ať nejedu zbytečně :).




Parádní je už cesta autem, sem tam les, sem tam kopeček, trochu zatáček a hodně pokocháníčka se okolním. Jak je ta krajina mezi Sázavou a Vltavou hezká !






V pohodě, jištěná navigací, jsem dojela do Jablonné, zaparkovala jsem u obchodu/restaurace/kavárny U Melíšků a hlavní silnicí  jsem se vydala směrem k parku, který byl vlastně na dohled.


                    U Melíšků                                                   Cestou k parku                                         Kaplička na návsi


V zámeckém parku
                       







No co dodat - zase jedno z těch nezapomenutelných odpolední. Prohlídku uvnitř zámku neabsolvuji, ostatně nečiním tak nikdy. Bohatě mi postačí park s nevšedními kulisami. Pokud se nemýlím,  jsem v parku zcela sama. Po pár krocích má fantazie už pracuje naplno. Jsem paní kněžnou, procházím se cestičkami, krásná a vznešená, v načančaných šatech, na hlavě bohatě zdobený klobouk, v ruce slunečník.  Pozdravím své bílé, hodné koníky. Pozoruju párek pávů, nedočkám se však plného rozbalení jejich peří, mohu obdivovat neokoukanou hru barev jen u jejich šošolek. Pak dojdu k rybníčku, kde pozdravím černé labutě. Ano, vše je jak má být. Dojdu na nádvoří, zde je pro mě připraveno posezení, nasávám atmosféru a odpočívám. Je čas na odpolední svačinku, služebná s čajem a sušenkou nějak nepřichází, no nevadí - mám něco v baťůžku :). No není to paráda ?


Opouštím zámecký park, procházím horní bránou a ocitám se v realitě. Z jemné, něžné kněžny se stává babka turistka baťůžkářka. Stojím před rozcestníkem turistických tras, konstatuju, že je jich tu docela dost, a vydávám se vždy kousek za humna Jablonné po stopě každé z nich. 

     Rozcestník v Jablonné                                           Kvetoucí jabloně v Jablonné             Na modré  TZ, směr Živohošť       


Stopy po bezohledném zacházení se statky našich předků  jsou v Jablonné za hradbami zámeckého parku ještě dnes patrné. Když si však porovnám fotografie zámku před rekonstrukcí a po ní, pak je tu naděje, že se i občané Jablonné zapojí do zkrášlování a  více si budou hledět, jak a co a kde se skladuje. Protože ta jejich Jablonná je moc krásná a zaslouží si to.

     Zámek před rekonstrukcí                                                               Muzejní vejtřasky v boxech hosp. budov ? 

Pereme už teď jen v Jablonském potoce ?          Velká zahrada - tam senám toho vejde !                    Krásné pohledy, které se neokoukají


Žádné komentáře:

Okomentovat