Čtvrteční odpoledne 11.5.2017

V pohodě, jištěná navigací, jsem dojela do Jablonné, zaparkovala jsem u obchodu/restaurace/kavárny U Melíšků a hlavní silnicí jsem se vydala směrem k parku, který byl vlastně na dohled.
U Melíšků Cestou k parku Kaplička na návsi
V zámeckém parku
No co dodat - zase jedno z těch nezapomenutelných odpolední. Prohlídku uvnitř zámku neabsolvuji, ostatně nečiním tak nikdy. Bohatě mi postačí park s nevšedními kulisami. Pokud se nemýlím, jsem v parku zcela sama. Po pár krocích má fantazie už pracuje naplno. Jsem paní kněžnou, procházím se cestičkami, krásná a vznešená, v načančaných šatech, na hlavě bohatě zdobený klobouk, v ruce slunečník. Pozdravím své bílé, hodné koníky. Pozoruju párek pávů, nedočkám se však plného rozbalení jejich peří, mohu obdivovat neokoukanou hru barev jen u jejich šošolek. Pak dojdu k rybníčku, kde pozdravím černé labutě. Ano, vše je jak má být. Dojdu na nádvoří, zde je pro mě připraveno posezení, nasávám atmosféru a odpočívám. Je čas na odpolední svačinku, služebná s čajem a sušenkou nějak nepřichází, no nevadí - mám něco v baťůžku :). No není to paráda ?
Opouštím zámecký park, procházím horní bránou a ocitám se v realitě. Z jemné, něžné kněžny se stává babka turistka baťůžkářka. Stojím před rozcestníkem turistických tras, konstatuju, že je jich tu docela dost, a vydávám se vždy kousek za humna Jablonné po stopě každé z nich.
Rozcestník v Jablonné Kvetoucí jabloně v Jablonné Na modré TZ, směr Živohošť
Stopy po bezohledném zacházení se statky našich předků jsou v Jablonné za hradbami zámeckého parku ještě dnes patrné. Když si však porovnám fotografie zámku před rekonstrukcí a po ní, pak je tu naděje, že se i občané Jablonné zapojí do zkrášlování a více si budou hledět, jak a co a kde se skladuje. Protože ta jejich Jablonná je moc krásná a zaslouží si to.
Zámek před rekonstrukcí Muzejní vejtřasky v boxech hosp. budov ?
Pereme už teď jen v Jablonském potoce ? Velká zahrada - tam senám toho vejde ! Krásné pohledy, které se neokoukají
Žádné komentáře:
Okomentovat