Bedrč - Petroupim - povodím Okrouhlického potoka

Páteční odpoledne 14.4.2017


Výlety do bezprostředního okolí Benešova jsem doposud poněkud opomíjela. A dlužno říci, že neprávem.

V krajině na SV od Benešova se to zrovna  nehemží značenými  turistickými trasami. Je zde pouze jedna červená TS vedoucí z Benešova do Kozmic, ale turistický okruh touto krajinou vhodný pro jarní odpoledne se tu nenajde. A tak jsme, ostatně jako vždy, kombinovali turistickou značenou stezku s polními a lesními cestami. A vyplatilo se.

Objevili jsme zde krásné stezky lesem, mezi poli, u potoků a seznámili jsme se i se dvěma obcemi, Bedrči a Petroupimi.



Auto jsme si nechali v Bedrči, na plácku u nejvýraznějšího stavení v obci, u Bedrčského dvora. Toto stavení s věžičkou a zvoničkou, má na čelní bílé zdi benešovský znak, zlatou hvězdu v modrém poli, nezvratný důkaz, že Bedrč náleží k městu Benešov. Jak jsem se doma dočetla, záznamy o bedrčském zemanském dvorci a mlýnu jsou datovány již v 15. st., zcela zpustošena byla Bedrč v době třicetileté války švédským vojskem. Krásně o historii a životě obce Bedrč napsal v r. 1930 pan Trmal, kronikář Benešova (kuk sem). Co se dvora dnes týče, podniká se tu, funguje zde pension a bazar.

V ohybu silnice č. 110 (Benešov-Soběhrdy) u mostu je rozcestník, našli jsme si naši červenou  značku a vyrazili směr Petroupim. Nejdřív procházíme horní části Bedrče, naše oko a duše se zaradují, poněvadž je vidět, že domky i zahrady, cesty i údolí potoka jsou opečovávány a je tu čisto. Po pravé straně vidíme ve svahu pasoucí se poměrně velké stádo ovcí a pak ještě nějakých mně neznámých zvířat. Jsou dost daleko, počasí na focení nevhodné, takže jsem je nemohla vyobrazit. Ale já to časem zjistím, co jsou zač :)


                     Bedrčský dvůr                                                             U domu z r. 1893 - po červené TZ                   Okrouhlický potok v Bedrči



Ani se nenadějeme a ocitáme se mimo civilizaci. Obklopuje nás les, louky a potoky. Nejdříve Okrouhlický a pak Petroupimský. Cesta je pohodlná, jde se nám parádně.


U Okrouhlického potoka                                              U infotabule o povodí Okrouhlického p.                                    Loukami a lesem



Těsně před Petroupimi míjíme dřevěný přístřešek, v létě zřejmě slouží jako zázemí dětského letního tábora. Jo, hezké místečko pro letní čas prázdnin.

  Na můstku přes Petroupimský p.                                                 Dřevěný táborový přístřešek                                         Vstup do Petroupimi



Přicházíme do Petroupimi k návsi a stejně jako v Bedrči jsme velice potěšeni, že se o vzhled vesnice všichni hezky starají. Čisto a tak nějak veselo je mi tady. Potkáváme cestou pár dětí a všechny nás pozdraví, je to milé. Porozhlédneme se po návsi, rozhodně zaujme budova základní školy, je opravdu nádherná. Vedle školy je nízká budova, vypadá to na mateřskou školku nebo společenský dům.  Manžel mě nenechá prozkoumávat všechny petroupimské budovy, a tak jen konstatuji, že je tu rybník, dětské hřiště, najde se i lavička a i Hospůdka Za potokem. Hospůdka vypadá lákavě, ale na posezení na zahrádce není zrovna nejlepší počasí a dovnitř s naším psíkem jít nelze. Ale rozhodně by to někdy stálo za návštěvu. Já se posilním kouskem banánu a šlapu dál nahoru po silnici na Okrouhlice (cyklotrasa č.0068). Ještě pár hezkých opravených starých stavení a už jsme za humny Petroupimi.

   ZŠ v Petroupimi                                                                        Petroupimský rybník Na návsi                                       Pohled na protější vrchy s Krásnou horou



Cesta na Okrouhlice vede plynule mírně do kopce, žádný provoz,  dokonce i sluníčko se na nás usmálo. Jsme mezi poli Na Průhonu, U Zabitého a Na Návozech a obdivujeme panoramata. Snažíme se podle siluet okolních vrchů rozpoznat námi již prochozené lesy Čerčanského Chlumu, Meduné a Krásné hory. Obdivujeme v polích sem tam nějaký ten osamocený brdek a já děkuji taťkovi, jakou pěknou trasu pro dnešek vybral.


Boží muka na cestě do Okrouhlic                                          Pohled zpět na okolní vršky                                               Rozcestí před Okrouhlicemi



U rozcestí před Okrouhlicemi opouštíme cyklostezku a odbočujeme doprava. Jdeme pohodlnou polní cestou podél lesa Viničky. Po chvilce vstupujeme do lesa Háj a pak mírně, pozvolna a pohodlně sestupujeme k Okrouhlickému potoku. Jsem okouzlena, jak je tu krásně. Chtěli jsme se vrátit do Bedrče od Kozmáče, a to vyžadovalo přebrodit Okrouhlický potok. Jenže ejhle, brod byl příliš hluboký, lávka rozbitá a přeskok s poskoky po slizkých kamenech se nám zdál příliš riskantní. Suché nohy v dubnu při 11 oC jsou suché nohy, že ? A tak jsme pokračovali raději pořád podél stejného břehu potoka.


   V lese Háj                                                                                                             U Okrouhlického potoka



Došli jsme k osadě Albatros,což je všeho všudy pár srubových chatiček a kadibudek v lese, ale co je důležité, příkladný pořádek, všude kolem čisto a poklizeno.


                                                           Chaty osady Albatros                                                                                      Můj mezník - kmen blízko u napojení na TZ


Do Bedrče už to bylo co by kamenem dohodil. Bedrč nás přivítala projasněnou dubnovou oblohou, pěkná česká venkovská stavení se nám mohla předvést ve své plné kráse.




Žádné komentáře:

Okomentovat