Čerčany - prosincově mrazivé

Víkendová odpoledne 3. a 4. prosince


Jak mám ráda ten hřejivý pocit, kdy se vracím domů ze zimní procházky. Červené tváře, prsty už trochu zkřehlé, v nosních dírkách štípavo a pusa mrazem ztuhlá, neschopná zřetelné artikulace.  Svým příchodem zatáhnu domů  na krátký okamžik tu trochu studeného vzduchu, vůbec to ale nevadí, protože je to spíš pocit než pravdivý stav. Těším se na své křeslo, do kterého se zavrtám a postupně roztávám, na voňavý čaj a něco sladkého k zakousnutí, na právě rozečtenou knížku nebo telku. Venku se začíná stmívat, mrzne čím dál tím víc a doma u plápolajících svíček je  útulno a bezpečno. 

Tak přesně tyto pocity jsem mohla opět zažít tento víkend, kdy se již zima přihlásila v plné parádě celodenním mírným mrazem a nesmělým sluníčkem k tomu. Nevyšli jsme si nikam daleko, jen hodinové procházky kolem dokola v Čerčanech. A že bylo co obdivovat a čím se pokochat, to jsem se pokusila zdokumentovat.



Za statkem (v sobotu)


Cestou k "Podchlumí" (v sobotu)


U hřbitova a pak uličkami dolů  (v sobotu) 


Sousedovic zahradní jezírko  a cesta na Benďák ((v neděli)


Slunko nízko v mlžném oparu U Křížku z jednoho úhlu pohledu a oproti tomu jasně viditelný vršek Chlumu, když se otočím o 180o. (v neděli)

 Husův sbor na kopci nad sídlištěm  ((v neděli)

 Cesta dolů z kopců k Sázavě ((v neděli)


Žádné komentáře:

Okomentovat