Ondřejov-kolem Pecného

Nedělní odpoledne 8.7.2018

Je potřeba dát si pauzu a narovnat hřbet. Jsme už oba celí pokroucení od neustálého ohýbání, shýbání, prohýbání. Malířskou štětku odkládá taťka, já zase hadr a kýbl. Domov necháváme ve stavu provizoria, ať vše pěkně proschne a jdeme na procházku. Ne moc daleko, jen do skorosousedního lesa u Ondřejova   (více zde). V nedělním odpoledni by mohlo být u Astronomického ústavu a Hvězdárny dost návštěvníků, proto se této, byť hezké a zajímavé, části Ondřejova vyhneme a míříme do lesa kolem vrchu Pecný.

mapka on line (kuk sem)

 

Délka trasy : cca 8 km

Stoupání : cca 180 m

Parkujeme ve stínu staletých lip na náměstí před kostelem sv. Šimona a Judy. Naproti kostelu stojí moc pěkný domek. Musím z nějakých místních pramenů zjistit, zda to je opravdu bývalá poštovní úřadovna C.K. Ondřejov. Pokloním se barokní soše sv. Jana Nepomuckého a pak už zamíříme do nejznámější ondřejovské ulice, ulice  Fričovy.

 Jedna z líp na náměstí                                                                     Dům úřadovny C.K. Poštovny                                    Socha sv. Jana Nepomuckého

Stoupáme vzhůru do kopečka po žluté TZ. Po levé straně pod vrchem Manda (Žalov) je pár zajímavých vil. Ta první je známá, upozorňuje na sebe svým ani ne tak honosným vzhledem a nápisem Vila Leonora, ale spíše svou subtilností až skromností, o to víc ji to dává na vznešenosti. Zde bydlela a taky v r. 1912 zemřela operní zpěvačka, první Mařenka z Prodané nevěsty, Eleonora Ehrenbergová. Byla to právě ona, která přispěla k realizaci velkolepého plánu a snu podnikatele Friče, vybudovat na vrchu Manda  astronomickou observatoř světového významu. Pak míjíme ještě  dvě pěkné vily obklopené obrovskými udržovanými zahradami (pamatuji si z jara, jak kvetly rododendrony, ty byly mohutné)

 Vila Leonora                                                                                  Vila .... ?                                                               Rozcestník u hřiště Ondřejov hvězdárna

Došli jsme ke hřišti a k rozcestovníku Ondřejov Hvězdárna a odbočujeme doprava po červené TZ. Jdeme pár metrů podél Agrobazaru, kde lze za plotem spatřit ledajaký kousek zemědělského náčiní či stroje a pak už jsme na lesní stezce. Rázem se ocitáme mezi stromy a civilizace je někde mimo nás.

 Lesní stezka za Agrobazarem                                                     Stezka po vých. straně Pecného                               Rozcestník Pod Skalkou

Trasa po červené TZ na východním úpatí hory Pecný (545 m n.m) je tak pohodová, až se mi nechce věřit, že ji vybíral sám manžel. Taková paráda určitě nevydrží dlouho, lesních cest neznačených je tu habaděj a je jen otázkou času, kdy taťka zavelí -  teď TUDY ! -:)

Za rozcestníkem Pod Skalkou, který se nachází na široké křižovatce lesních cest, jsme se dali doleva po modré TZ směrem ke vsi Zvanovice. Zde už to byla spíše lesní stezka a nikoli taková street jako po červené, ale stále se šlo, jak s oblibou říká má kamarádka, na pohodu. A netrvá dlouho a taťka velí - opouštíme modrou TZ  a lesem projdeme na žlutou TZ. Podařilo se mi usmlouvat, že bych chtěla vidět panoramata na Zvánovice z blízké vyhlídky. Jakmile jsme se pokochali výhledy, hmed jsme se vraceli zpět, abychom odbočili na lesní neznačenou cestu. Ale co to vidím, nebudu prorážet vzrostlou trávu a nízký lesní porost, přede mnou je ještě větší street než ta po červené TZ. A nabízí dokonce i hezčí panoramatické výhledy na Zvánovice než z té avizované  Vyhlídky na modré TZ. Šlapeme si to pěkně dál a dál a cesta ubíhá v naprosté pohodě a spokojenosti nás všech, myslím tím i psíka.

                                                        Výhledy na Zvanovice                                                                                                Tůňka na Šmejkalce

Pohodově se dostáváme na Pražskou ulici u ondřejovské pily. Areál si fotím ze dvou důvodů. Jednak zde pracuje náš soused a jednak proto, že takový pořádek uvnitř areálu se jen tak nevidí. To se mi líbí, to si musím zdokumentovat !


Sestup k Pražské ul.                                                                      Areál ondřejovské pily                                        Ul. Nušlovou k vrchu Manda

Po chvilce chůze Pražskou ulicí uhýbáme doleva do ul. Nušlové (zase jsme na červené TZ). Ta vede po kostkách vzhůru k vrchu Manda a areálu Astronomického ústavu (více zde). Jak je ale naším zvykem, uhneme z TZ doprava na polňačku a projdeme úpatím Mandy. Naskytly se nám krásné výhledy, před námi se rozprostírá obrovská senožlutá louka (prý radarová) a nahoře pod lesíkem září do dálky stříbrné teleskopy a nad tím vším sněhobílé obláčky. Pootočím se a vidím jiný úkaz na obloze, kupovité šedivé mraky. Věru, pěkná podívaná.

                                                           Polní cestou pod Astronomickým ústavem

 

Polní cesta nás dovedla Na Šibeničky, odkud máme opět pěkný výhled. To už nás vítá zpět věž ondřejovského kostela. 

 

Pohled na Ondřejov od vrchu Manda          Dům na náměstí se slunečními hodinami                                        Ladův kraj s NS Vodnickévycházky

Na náměstí se už moc nezdržujeme, i když posezení v cukrárně je lákavé, ale s tím naším mladým psíkem nezbedou se takové podniky navštěvovat zatím  ještě nedají. Příležitost na návštěvu Ondřejova včetně cukrárny se jistě najde, Ladův kraj nemáme přece daleko.