PF 2017 a Čerčany na konci roku






 Mějme se hezky a pohodově i v tom novém roce 2017 

a něco pro to stále dělejme.






Čerčany - prosincově mrazivé

Víkendová odpoledne 3. a 4. prosince


Jak mám ráda ten hřejivý pocit, kdy se vracím domů ze zimní procházky. Červené tváře, prsty už trochu zkřehlé, v nosních dírkách štípavo a pusa mrazem ztuhlá, neschopná zřetelné artikulace.  Svým příchodem zatáhnu domů  na krátký okamžik tu trochu studeného vzduchu, vůbec to ale nevadí, protože je to spíš pocit než pravdivý stav. Těším se na své křeslo, do kterého se zavrtám a postupně roztávám, na voňavý čaj a něco sladkého k zakousnutí, na právě rozečtenou knížku nebo telku. Venku se začíná stmívat, mrzne čím dál tím víc a doma u plápolajících svíček je  útulno a bezpečno. 

Tak přesně tyto pocity jsem mohla opět zažít tento víkend, kdy se již zima přihlásila v plné parádě celodenním mírným mrazem a nesmělým sluníčkem k tomu. Nevyšli jsme si nikam daleko, jen hodinové procházky kolem dokola v Čerčanech. A že bylo co obdivovat a čím se pokochat, to jsem se pokusila zdokumentovat.

Chotýšany-údolím Chotýšanky-Takonín

Nedělní odpoledne 20.11.2016

Vydali jsme se dnes na vycházku zcela jiným směrem než obvykle, a sice směrem na Vlašim do údolí říčky Chotýšanky. Doprovázeni listopadovým slunkem a naprostým bezvětřím jsme nakonec ušli víc než jsme  původně zamýšleli. Oproti mrazivému začátku týdne a deštivé sobotě se nedělní odpolední teplota vyšplhala až na příjemných 7oC a tak vycházka nebyla ničím narušena. Tentokrát i foťák byl připraven a nabit na maximum.





mapka (kuk sem)








Poříčí nad Sázavou listopadově mrazivě krasné

Pondělní odpoledne 14.11.2016


A je to tady. První snížek i mráz, dokonce ještě teď odpoledne ! A to máme teprve půlku listopadu. Ale obloha je vybarvena přímo skvostně do azúra. To se doma přece nesedí. 

Plán podívat se do Poříčí nad Sáz.(více zde) jsem si připravila dle mého soudu pečlivě. Vlakem tam a zpět autobusem. Spojení bylo zcela vyhovující, brát auto nemělo smysl. A kdyby to nějak nevyšlo, výlet by se sice prodloužil, ale dojít domů by se pěšky taky dalo. Hodinová procházka po jihozápadní částí Poříčí by měla v tom mrazivém počasí stačit. Hlavně musím ale udělat spoustu snímků, protože takové světlo v listopadu už mít nikdy nebudu !!! Krásně jsem si to vymyslela, ale jaká byla nakonec skutečnost .... ?


 mapka (kuk sem)







Hryzely-Davídkov-Habr

Sobotní odpoledne 5.11.2016


Poněkud inverzní ráz počasí v naší sázavské kotlině nás donutil hledat paprsky slunka ve výše položených místech. Vyjeli jsme tedy zkoumat pahorkatinu Horního Posázaví. A vyplatilo se, jakmile jsme vyjeli do kopců nad městem Sázava, krajina se rozjasnila a vše vypadalo mnohem veseleji. Celá natěšena jsem toužila vidět zase tu úchvatnou barevnou scenérii lesa, kterou umí vymalovat jen podzim. 

Zakotvili jsme na návsi obce Hryzely, měli jsme namířeno k Mlýnu Davídkov a do lesa Nad Davídkovem. Původní plán byl jinačí, chtěli jsme do Zásmuk a odtud udělat kolečko lesem. Silnice sem byla uzavřena či co, operativně se nabízely tedy Hryzely.


mapka (kuk sem)







Čerčany podzimní

Páteční odpoledne 21.10.2016




Podzim. Mé procházky i výlety se zkracují. Obloha se mračí, teploty klesají, vítr fičí. Nemění se ale má potřeba hejbat se i za takového počasí. Pro mé fotozáběry čekám sice stále na babí léto s jasnou popolední azurovou oblohou, to však sem stále nepřichází a asi už ani nepřijde.

Protože i dnes není stoprocentně jisté, zda z těch mraků nebude pršet, volím procházku spíše po vsi.


mapka (kuk sem)

Velké Popovice

Čtvrteční odpoledne 22.9.2016


Dnes jsem prožila krásné odpoledne ve Velkých Popovicích (kuk sem), v obci okresu Praha-východ. Víkendové toulání lesem Velkopopovicka mě navnadilo vydat se sem jen tak, projít se  ulicemi, parkem, prohlídnout si zajímavosti a památky, zastavit se v galerii a v kavárně. Slunko babího léta by mi mohlo dopřát pořídit si pěkné fotky a tak jsem vyrazila. V tom je ten důchod nádherný. Jsem zdravá, nic a nikam nemusím, podnikám vše jen a jen  když chci !!!

Velké Popovice-Habří-V Tejčku-Brtnice-Ve Stádlích

Víkend 17.9. a 18.9. - Přírodní park Velkopopovicko

Je po dešti, a kosové si štěstím pletou noty, je po dešti, ta chvíle nehodí se pro trampoty ....všechny cesty voní jako z jara..., už je po dešti a svět je blažený,  ...smyl i dusno, které lidská srdce souží ....
Chce se mi dnes takto zpívat s Juditou Čeřovskou. S veselou myslí a s chutí zase bloumat lesem,  vyrážíme do Velkých Popovic, abychom poznali Přírodní park Velkopopovicko i v jeho centrální části. Budeme se procházet prostě Krajinou barona Ringhoffera.

V. Popovice - Habří - V Tejčku
V. Popovice - Brtnice -Ve Stádlích
mapka ( kuk sem)       



                            mapka (kuk sem)








Zaječice-Kovařovice-lesem Velkopopovického parku

Nedělní odpoledne 11.9.2016


Dozvěděla jsem se z rádia něco nového ! Teď nemáme  období babího léta, ale mariánského léta. To jsem celá ta léta netušila. Jak šly děti v září do školy, jak se jitra rosila ve studené mlze a slunko hřálo až po desáté, měla jsem jasno - je tu babí léto. Teď však nic neplatí. Děti do naší školy v obci stále ještě nechodí (škola se opravuje), noci i rána jsou teplá jako ve vydařeném létě a odpoledne třiceti stupňové vedro. Jen ten všední den se zkracuje a jeřabiny a šípky červenají. Aha, tak toto je léto mariánské :). Zalíbil se mi ten pojem.

Ve třiceti stupňovém teplu mariánského letního odpoledne a s manželovým nataženým stehenním svalem se nedá nic jiného podnikat, než jít na procházku do lesa. Mohu být ráda, že je krásně a že manžel není žádná fňukanda, vše léčí heslem "to se musí rozchodit", ale stejně hlídám krokoměr, abychom rozchození zbytečně nepřepálili.


mapka (kuk sem)










Zbraslavice-Hetlín-Vidlák

Sobotní odpoledne 13.8.2016



Zbraslavice, proč výlet zrovna tam ? Ptám se svého muže. Odpověď neurčitá. Netuším, kde to je, ale s radostí balím baťůžek, abych byla připravena na vše. Cestou autem zjišťuji, že jedeme na Horní Posázaví, kousek za Zruč n. Sázavou, směrem na Kutnou Horu. Ukazuje se, že Zbraslavice (kuk sem) jsou výhodným bodem pro start a cíl okružních výletů v krásné přírodě. My (vlastně manžel :) jsme si vybrali okruh Zbraslavice-Spálený rybník-Starý rybník-Hetlín-rybník Vidlák-Zbraslavice. Většinou jsme šli po značených TZ, ale nebyli bychom to my, abychom si pár úseků neprošli i mimo ně. Většina trasy vedla lesem, což pro letní vycházku je ideální. A bonusem byly i krásné panské hříbky a pokud bychom byli velkými milovníky vody, tak i koupání v nějakém tom rybníce by být mohlo.  


mapka (kuk sem)

Achensee in Tirol - Pertisau

Achensee in Tirol - Pertisau      30.7.2016 - 6.8.2016


Minulé léto v Kitzbülských Alpách se nám hodně vydařilo. Vandrování po kopcích a v údolích  se nám líbí, je pro nás aktivním odpočinkem. V německy mluvicích zemích se bez problémů domluvíme, cesta sem není dlouhá. Ubytování skvělé, pohostinnost místních přirozená, jídlo velmi dobré a k tomu všemu spousta pěších tras v nádherné přírodě. Tak proč se sem nevracet? A tak už v zimě, za dlouhých podvečerů, jsem pilně googlila a vyhledávala místo vhodné pro naši letošní dovolenou.  Ráda bych hory spojila s příležitostným koupáním v čisté průzračné vodě, a tak volba letos padla na region největšího tyrolského jezera Achensee.

Jezero Achensee je jako fjord posazeno mezi pohoří Karwendel a Rofan. Vodní plocha 9 km dlouhá a 133 m hluboká je obklopena horami vysokými až 2500 m. U něj jsou pouze tři obce, Maurach, Pertisau a Achenkirch. Tak nějak uprostřed levého břehu leží Pertisau, silnice zde končí a jako výchozí bod pro naše výlety do všech směrů se mi jevil nejvhodnější. Výběr pensionu byl pak záležitostí pečlivé rešerše s pomocí webových stránek www.achensee.com. Moje volba padla na pension Berghof  a vzhledem k srpnovému termínu naší dovolené, kdy všem německým rodinám začínají prázdniny (my jindy bohužel nikdy nemůžeme) jsem rezervaci potvrdila již v lednu. A vše s více než půlročním předstihem bylo připraveno a těšení se na léto už mohlo mít konkrétní podobu.


Sázava-Mělník-Vlkaňák

Pondělní dopoledne 8.8.2016


Ráno jako vymalované, a tak padá rychlé rozhodnutí - jde se na výlet už dopoledne. Trasa výletu je mi sdělena rychle, prostě někudy u města Sázavy. Nemám čas si ani nastudovat případné zajímavosti po trase, balím baťůžek a jede se. Kudy že půjdeme? Inu : po zelené TZ  Čertovou Brázdou na Mělník, pak to nějak střihneme lesem na modrou TZ a přes Vlkaňák zpět do Sázavy.



mapka (kuk sem)








Český Šternberk-Poříčko-Vrabov

Čtvrteční odpoledne 28.7.2016


Začala dovolená, počasí je pěším toulkám nakloněné, a tak se v naší rodině chodí, chodí a chodí. Pro dnešní výlet jsme si vybrali Posázaví v okolí Českého Šternberka. Trasu jsme zvolili střední, nenáročnou. Pro "rozpochodování"  jsme vybrali cestu po zelené TZ podél Sázavy směrem na Ledečko. Po cca 4 takto snadných  km  následoval prudký výšlap do vrchů nad Sázavou, odměnou byl krásný výhled na posázavské lesy. Pak zase chvilku pohodová chůze v lese ve výšce cca 400 m n.m, no a pak prudký sešup dolů k Sázavě přes Vrábov do Šternberka.


mapka (kuk sem)









Článek ještě dopisuju a dotvářím :)

Senohraby-Vávrův palouk-Čtyřkoly

Páteční odpoledne 22.7.2016

Při jednom z mých prvních výletů zapsaných na blogu jsem si u článku Senohraby zaznamenala, že by jednou stálo za to, podívat se do lyžařského areálu Vávrův palouk. Název Lyžařský areál v Senohrabech (okres Praha-východ) zní tak trošku divně, takže jaké to tam vlastně je ?  A protože jsem měla možnost využít průvodcovství svého syna, velmi ochotně jsem se přidala. Pravda, synův  původní záměr jsem zkrátila, cestu do Senohrab musel absolvovat kvůli mě vlakem :).


mapka (kuk sem)




Stříbrná Skalice-Propast-Hruškov

Sobotní odpoledne 16.7.2016 

Po Voděradských bučinách přišly na řadu toulačky čerkokosteleckými lesy kolem Stříbrné Skalice. Vybrali jsme si okruh po značených trasách, trochu lesem, trochu kolem rybníků a chvilku i po silnici. Počasí akorát na letní výlet, ani moc horko, ani vidina deště, se svačinou a pitím v baťůžku jsme po obědě vyrazili vstříc novým zážitkům.


mapka (kuk sem)










Poříčí n. Sáz - Hvozdec

Středeční odpoledne 13.7.2016

 

Nejvyšší čas se zase provětrat trošku na kole. Vybírám si už tedˇnenáročné trasy, jezdím už jen sama, abych své spolucyklistky nebrzdila. Nemám už takovou kondici jako dřív a času mám dost, takže si jedu pěkně pomalu vyjížďkově a když je kopeček, který se mi zdá, že už nezvládám ani na nejlehčí převod, tak si pěkně sesednu a pomaličku a  polehoučku se vytlačím. Zafuním si, to jo, ale nepotřebuju už, aby mi srdce skákalo po hrudi. Po horku a dusnu posledních dnů nastala příjemná změna, mraků je sice habaděj, ale podle předpovědi pršet má až večer.

mapka trasy (kuk sem)         Najeto : 18 km, převýšení : 222 m, doba vyjížďky : cca 2 hod

Černé Voděrady-Jevany

Úterní odpoledne 5.7.2016


Uvařit, lehce poklídit, nastříhat levanduli (letos se vyvedla) a pak hurá na další výlet do Voděradských bučin. Dnes jsme zvolili okruh z Černých Voděrad přes Jevany. Po zkušenostech s možností občersvení jsme se vybavili svačinou a pitím a psíkovi jsme dokonce vzali malou mističku, aby se mohl z nějaké té studánky také napít (nesmí přece do čisté vody studánky lozit a lemtat vodu z ní přímo) .


mapka (kuk sem)





Černé Voděrady-Zvánovice

Nedělní odpoledne 3.7.2016


Návsí českých vesnic a vesniček jsou teď dočista provoněná kvetoucími lípami. Nelze si toho nevšimnout. Vábivá a omamná vůně mě donutí pozvednout zrak k majestátním staletým lípám s něžným kvítím. Letošní letní svátky (Cyril a Metoděj, Jan Hus) jsou u nás ve znamení toulek lesem. Včerejší výhledy z okolí vranovských Mačovic nás vylákaly na protější "břehy" k Ondřejovu. Původně byl v plánu sice les kolem vrchu Pecný, hvězdárna a okolí, ale nakonec jsme zakotvili v Černých Voděradech, kde jsme měli k dispozici spoustu stezek krajinou přírodní rezervace Voděradské bučiny.


mapka (kuk sem)

Vranovská Lhota-Krásná Hora-Klokočná

Sobotní odpoledne 2.7.2016


Při zimních toulkách vranovským lesem kolem Krásné Hory ( např. zde-kuk sem ) jsem si tipovala místa, kde by v létě mohlo být hezky borůvkám nebo houbám. Člověk si rád z lesa něco odnese, že? Dnes přišel čas mé tipy prověřit. Ha, a tu ani ťuk.
Což o to, borůvčí je pěkné, ale borůvka na něm ani jedna, lesní porost pro houbu také ideální, ale o jedlou houbu nezavadím ( upřesním, jedlou pro naši rodinu). 

Touláme se tedy lesem já, manžel a pes, hlavy nakloněné k zemi, oči vyhlíží hnědé hlavičky hříbečků. Záhy pochopíme, že úlovky dnes nebudou. Děláme si sami ze sebe legraci, vymýšlíme vtipné slogany pro podobné situace a je nám fajn. Les nás nemůže přece nikdy zklamat, svůj klid a pohodu jsme tu zas našli. Dvě hodiny pohybu v lese, našlapáno přitom 6,5 km, tož toto je také dobré :)

Kovářovice - Lomnice- V Tejčku - Krámský - Zaječice

Nedělní odpoledne 19.6.2016


Vlčí máky kvetou a houby prý rostou, hlásí v rádiu a píší v novinách !!!. Vášniví houbaři ani jejich znalci nejsme, ale když už do lesa jdeme, tak se po nich samozřejmě porozhlédneme a když něco najdeme, pak chtě nechtě, i té houbařské vášní podléháme. 
Pro naší dnešní vycházku jsme si vybrali další část Velkopopovického přírodního parku, a sice od Kovářovic přes Lomnici k rozcestí V Tejčku a zpět přes Krámský a Zaječice.








mapka(kuk sem)