Památník Karla Čapka

Sobotní odpoledne 15.4.2017

Zcela náhodně se mi v naší čerčanské knihovně dostala do ruky knížka Olgy Scheinpflugové, Český román. A rázem se mé všechny aktivity scvrkly až na jedinou, na četbu. Polapila mě ta meziválečná próza! Čtu, ani nedutám, jsem Olžiným a Karlovým životem natolik naočkována, že se stůj co stůj musím vypravit do Staré Huti u Dobříše, Na Strž.  Říkám si, člověče, MUSÍŠ tam pobýt aspoň hodinku a nechat se okouzlit krajinou, kterou oni oba tak milovali. 

Jsem jak posedlá tím záměrem, a tak taťka, aby měl už konečně ode mně pokoj, zapřahá ve velikonoční sobotní odpoledne vůz a veze mamku do Čapkovic "krajiny ze sna". Počasí sice nic moc, dokázala bych si představit výlet za příznivějších dubnových teplot, ale já už déle čekat nechci. Jsem prostě zase zvědavá a nedočkavá ženská :).   mapka (kuk sem)

Pro naši procházku si vybíráme trošku širší okruh než je jen samotná NS Karla Čapka, podívanou na starý empírový dům a zahradu si necháváme až na konec. Jdeme po modré TZ, která je zároveň v 1. fázi naší trasy cyklostezkou č. 308, i NS Karla Čapka. Nejdříve procházíme kolem chat, ale po chvilce už se před námi rozprostře do široka krajina luk a lesů.

      Zastavení U Pěti líp                                                              Louka Francouzka                                                       Zastavení NS č. IX   

Louka a les a zase les a louka, takto lze charakterizovat cestu až k rozcestníku U Čtvrtého hamru. Mezitím je ještě odbočka NS nahoru ke zřícenině mlýna Plechhamr, ale tam se nám nechce. Vzápětí se cesta ohýbá a přecházíme můstek  přes říčku Kocábu.

Nejsme tu jediní, návštěvníků je dost, cyklisté i pěší, dospělí i děti a všem to svědčí. Jsme všichni  dobře naladěni, usmíváme se na sebe a zdravíme se. To bude asi tou Čapkovou "nejčeštější" krajinou". 

Za rozcestníkem U Čtvrtého hamru opouštíme NS a pokračujeme stále po modré TZ.  Jdeme  širokou lesní cestou  a kolem nás krásný, převážně jehličnatý les, k mému překvapení pojmenovaném Dubiny, pohybujeme se v příjemné  nadm. výšce cca 400 m. Všimneme si  "kmeňu-peňu" a na něm opuštěný, pouze jediný kámen. Pokládáme k němu další, aby mu nebylo smutno a věříme, že se brzo najdou další návštěvníci a položí sem zase ten svůj.

Přístřešek na rozcestí modré TZ a cyklotrasy je umístěn v ideálním místě, alespoň pro mě. Využívám posezení a vytahuji svačinku. Přístřešek je vybaven vším, co pocestný na takovém místě potřebuje, jsou tu srubové lavice, stůl a v případě nepřízně počasí jste pěkně schovaní pod stříškou. Navíc je tu osazeno ohniště, a protože pro turistu by zde modré z nebe snesli, tak jsou tu připravené pruty a noviny na podpal, snad jen buřty chybí :)

    V lese Dubiny                                                                           Zdravíme les                                                                Rozcestí u přístřešku

Za přístřeškem pokračujeme ještě chvilku po cyklotrase, modrou TZ již opouštíme. U kříže zdravíme a přidáváme náš kámen. Lesní cestou se dostáváme k rybníčku a tady se napojujeme opět na TZ, tentokrát zelenou.

      Od přístřešku po cyklostezce                                                         Památný kříž                                                      U rybníka na zelené TZ

Lesů si dnes užíváme věru mírou vrchovatou. Značka nás vede lesem Dolejší Dubiny, pak se kroutí pod Novým Dvorem a lesem Na Mýtkách nás přivádí k hornímu toku říčky Kocáby. Několikrát jsme zahlídli v lese položený kmen stromu a obalen jehličím. Nevíme, jaký to má v lese účel, ale jisté je, že jen tak pro nic za nic si s tím práci nikdo nedělá.  

      Kmen obalený jehličím, proč ?                                                Pod lesem Na Mýtkách                                                  Horní tok  Kocáby

Jsme dole u chat, podle mapy se tomu místu říká U Kalouníka. Postupujeme po zelené TZ do svahu a poté se před námi rozprostře nalevo louka, napravo les lemován alejí vzrostlých stromů. Dojdeme k rozcestníku Nad Kalouníkem, kde se zkřížíme se žlutou TZ. Nyní se rozhodujeme, zda ji využijeme a dostaneme se takto zpět k NS Karla Čapka nebo budeme pokračovat ještě po zelené TZ lesem Černé jedle. Zvítězily Černé jedle :).

        U chat U Kalouníka                                                             U rozcestí Nad Kalouníkem                                            Lesem Černé jedle

Nadýchali jsme se dnes kyslíku, jejda plíce se nám pěkně pročistily. Jehličnatý les pomalu střídá nižší listnatý porost a jsme dole u naučné stezky, což nám vesele oznamuje Dášenka, která návštěvníky provází celou trasou NS. A nyní si já vychutnávám příchod k domku Čapkových, to je ale romantika.

             Opět na NS K. Čapka                                                      Příchod k památníku od JZ                                           Rybník Strž

Dům Na Strži, není co psát, to se musí vidět a vcítit se do doby, kdy se tu žilo. Můj muž to určitě nevnímal tak silně jako já a neměl v úmyslu prošmejdit každý kout zahrady. Chápu a krotím poněkud svou fantazii. Teď už chápu Ondřeje Kepku, když při moderování snad čehokoli na Dvojce uděla slovní přesmyčku a už je zase u Karla Čapka. Jo jo, dostal se mu pěkně pod kůži. 

A já si slibuji, že zde zavítám ještě jednou, a to jen sem k památníku, absolvuji i prohlídku s průvodcem, abych věděla co nejvíce. Projdu dům, pokoje, zahradu, vyhlídku a všechna ta místa, která Olgu a Karla tolik těšila, byť jen po krátkou dobu tří let, osud jim víc bohužel nedopřál.